Kolumbijské Eldorádo

Jana Troupova - kolumbie

Kdo skutečně kouří kolumbijské doutníky? Je karneval v Barranquille opravdu druhý nejlepší v celé Latinské Americe? Jaký směnný kurz nabízí kolumbijští vojáci? Jak se po Andách jezdí s místním mlékařem? Kolik lidí si zaplave v bahnitém sopouchu vulkánu? Jaká byla poslední slova Simóna Bolívara? Kdo má nejradši smažené mravence? Jak se cestuje přes oceán poloprázdným dreamlinerem za sedm a půl tisíce? Co má společného Kafka s Marquézem? Proč se největší kolumbijská katedrála nachází v podzemí? A jakpak je to s tím Eldorádem? V zemi, ze které se nebudete chtít vrátit domů (El riesgo es que te quieras quedar), navštívíme především ledovce NP El Cocuy, zapomenutou Villa de la Leiva, svébytnou kulturu Muisca, lagunu de Tota, originální NP Chicamoca, bezprostřední Barranquillu, koloniální klenot a pevnost Cartagenu, Santa Martu, pláže i džungli přímořského NP Tayrona, kávové plantáže a farmy, rybářské vesnice i hlavní město Bogotu. Chybět nebude ani kolumbijská tradiční a současná hudba.

Vystudovaná geografka, duší cestovatelka, prací "neziskovka", publicistka článků a knih. Již více jak deset let jezdí do Latinské Ameriky, ale ráda má i jihovýchodní Asii a severní Evropu. Mezi její nejoblíbenější "destinace" patří jakékoli zákoutí vysoko v horách, bezprostřední lidé a živé tradice, zejména pak v kombinaci s Bolívií, Ekvádorem, Peru, Kolumbií, Salvadorem, Guatemalou, Barmou, Nepálem, Islandem, ... Cestuje sama, ve dvojici, s malým synem i jako průvodce.