Indie jako kolébka buddhismu a živoucí skanzen tibetské kultury
Publikováno: 26. 1. 2016
Je až neuvěřitelné, kolik náboženství, jejichž vyznavači jsou většinou velmi ortodoxní, dokáže vedle sebe existovat poměrně poklidně a v symbióze na tak rozsáhlém území jako je Indie. A tato mystická země je celkem paradoxně pokládána také za kolébku buddhismu. Z 1,2 miliardy obyvatel Indie toto náboženství, nebo také duchovní směr či dokonce filozofii, vyznává pouhých 0,7 procent obyvatel a, což z buddhismu tvoří až páté nejrozšířenější náboženství v zemi. Kromě početných komunit hinduistů a muslimů je v Indii také více křesťanů i sikhů. Přestože je v současné době buddhismus podstatně rozvinutější ve zcela jiných asijských zemích, jako je Myanmar, Thajsko či Kambodža, jeho kořeny najdeme právě v Indii.
Buddha se sice narodil na jihu Nepálu, všechno to však ve skutečnosti začalo v indické Bódhgaje a Sarnáthu. Zatímco v Bódhgaji měl Buddha dosáhnout osvícení po několikatýdenní meditaci na břehu řeky Néraňdžará. Sarnáth je pak místem, kde Buddha poprvé vyložil své učení pětici mnichů. Obě místa patří mezi hlavní poutní místa buddhismu a jsou cílem návštěvníků z celého světa, kteří tu dnes obdivují především krásné chrámové komplexy.
Tibetský skanzen
S buddhismem je dnes v Indii spjatá hlavně oblast Ladakhu, která se rozkládá na severu země v podhůří Himálají. Tato poměrně nehostinná krajina se stala útočištěm tibetských uprchlíků a není náhodou, že se Ladakhu přezdívá Malý Tibet. Mnozí přiznávají, že je tu tibetská kultura ve své podstatě zakonzervovaná mnohem lépe než v samotném Tibetu.
Na vyprahlých kopcích září bílé stúpy, buddhistické verze kapliček symbolizující klid a mír. Ve větru povlávají modlitby zapsané na barevných praporkách, které zdobí nejen stúpy, chrámy či kláštery, ale také vrcholky kopců i terasy hliněných domků zdejších obyvatel. Nad krajinu ční a jakoby dohlížejí zlatě malované i jinak zdobené, často i několik metrů vysoké sochy Buddhy s charakteristickým vědoucím pohledem. Zelená údolí jsou sice poměrně vzácná, vždy jim však dominují starodávné kláštery, s nádhernými malbami a tradičními festivaly. Ve vzduchu se mísí silné vůně vonných tyčinek a ulicemi se line zvuk podmanivých buddhistických manter. A nejvíce fascinující je fakt, že tento živoucí skanzen tibetského buddhismu bývá od podzimu do jara zcela odříznut od zbytku světa neproniknutelnými sněhovými závějemi. Přestože život v Ladakhu znamená neustálý boj s jeho nepřívětivostí, zdejší děti vám s naprostou jistotou řeknou, že žijí v nejkrásnějším místě na světě.
Novodobé centrum buddhismu
Dalším indickým symbolem buddhismu je horské středisko Dharamsala. Nejprve bylo oblíbeným výletním místem britských kolonizátorů, kteří sem utíkali před horkým počasím v nížinách. O něco později se stalo základnou exilové tibetské vlády v čele s nejvyšším duchovním vůdcem, jeho svátostí dalajlámou. Buddhismus zde sice nemá historické kořeny, povedlo se zde však vybudovat jeho významné a stále vzkvétající centrum.
Buddhismus je sice pro svoji nenásilnost, neexpansivnost a jakousi skromnost v Indii na ústupu, stále je však v koloritu indické kultury patrný a svým způsobem i nenahraditelný.
Autor: Kateřina Červenková, průvodkyně CK Mundo, která pořádá zájezdy do Indie
