Nomádi moderní doby na festivalu Kolem světa
Publikováno: 10. 11. 2017
V posledních letech se stále častěji skloňuje slovo nomád, ať už se jedná o cestovatele samotáře, milovníky žití v odloučení v eko příbytcích nebo digitální nomády pracující z exotických koutů různých zemí světa. Zkrátka být nomád v dnešním slova smyslu neznamená žádnou ztracenou existenci, ale právě naopak. Kdo je nomád je in, je cool, jde prostě s dobou.
Nezbytnou výbavou každého nomáda je elektronické zařízení, které může připojit na internet. Ať už je to smartphone, IPad nebo přenosný laptop. Zkrátka nomád, ačkoliv žije nebo cestuje sám, je v podstatě neustále ve spojení s okolním světem a lidmi přes sociální sítě a internet. Nomád-cestovatel postuje ze svých cest příspěvky na sociální sítě, pouští se do diskusí, sděluje své aktuální zážitky a hlavně sbírá lajky ke svým postům. Čím více lajků, tím větší sledovanost nomádova dobrodružství, a tím větší pravděpodobnost, že se mu jeho nomádí cesta stane i finančně ohodnocenou. Ať už z reklamy z jeho kanálů nebo z jeho následných veřejných výstupů a prezentací spojených s jeho cestou. V podstatě platí, že nomád, ačkoliv cestovatel samotář, má ve skutečnosti několik stovek či tisíc sledovatelů a fanoušků, díky nimž se o jeho cestách veřejnost vůbec doví. Nomád, který cestuje jen pro sebe ze svého přesvědčení a se světem není nijak v kontaktu, dnešní dobu vlastně nezajímá.
Druhým typem nomáda je digitální nomád. Ten se tak často nepřesouvá z místa na místo, neboť přeci jen, i když zrovna leží na houpací síti pod palmou, tak musí pracovat. Digitální nomádi většinou volí jednu destinaci na delší dobu, měsíc či dva, kde mohou být denně online a spravovat své projekty, které je živí. Většinou si volí destinace, kde je levněji než v ČR, ale o to tepleji a krásněji. Ideálními destinacemi jsou třeba Thajsko, Indonésie nebo Peru. Právě o té poslední zemi, jako ideálním místě pro digitální nomády, bude vyprávět na festivalu Kolem světa v Praze Martin Rosulek. Tendence dnešní doby cestovat sám jako nomád se neustále zvětšuje a je to vidět i v programu samotného festivalu Kolem světa. Tady se nomádů-cestovatelů představí hned několik. Většina z nich si bere s sebou svého pojízdného miláčka, ať už se jedná o motorku či kolo. Michal Prskavec na své motorce projel velkou část Středního východu, spal, kde se dalo, a zastavoval, kde se mu zrovna chtělo. Podobně tak činila i Dominika Gawliczková jen na jiném kontinentě, v Jižní Americe, kterou během devíti měsíců projela od severu na jih. Jak sama říká, dnes neví, zda bylo horší ujíždět před bouřkou na solné pláni, v noci se bránit divokým psům, uvíznout v závějích nebo skončit přepadená, ale každopádně hned po návratu věděla, že se jí stýská a že to byla životní cesta. Většina nomádů-cestovatelů se po první cestě vydávají na cestu další. Jako i Ladislav Zibura. Ten poté, co okusil, jaké to je cestovat pěšky a došel do Jeruzaléma, vyrazil následně do Asie. Jeho poslední pěší nomádí trasa vedla do Gruzie a Arménie, o které také bude na festivalu vyprávět. Cestovat se dá i na kole a nomádi většinou nemají pevně daný čas. O tom, jak z původně několika měsíční cesty, se stal přejezd na kole kolem světa trvající 4 roky, povypráví Matěj Balga. Marek Jelínek je zase nadšený koloběžkář, tak proč neprojet na koloběžce hned celou Jižní Ameriku?
Co všechny nomády spojuje je jedna otázka: proč ne? Nelámou si hlavu s časem, kde budou spát, co budou jíst, nechávají věci plynout, tak, jak přijdou. Jak sami říkají nomádi ŽIJÍ, na což v dnešní hektické době velkých korporátů většina lidí zapomíná nebo prostě nemá čas. To je druhý velký benefit všech nomádů, ČAS. Mají ho hodně, nezabývají se jím, a pokud ho tráví naplno na cestách, tak jim ani nevadí, jak plyne rychle. Být nomádem nestačí jen mít čas, nebát se zkusit a zažít něco nového, ale také každý nomád na to musí mít věk. Musí být mladý, bez závazků, bez závislosti na kariéře a hypotékách a otevřený k rozmanitosti a odlišnostem. Takový člověk si už peníze nutné na cestu vždycky sežene, tím se nomádi většinou netrápí. Pro ně hromadění hmotných statků nic neznamená, ale každý lajk od přátel z celého světa jim vždycky zvedne náladu:o) I když každý nomád jednou se svou nomádí cestou skončí, tak zážitky a zkušenosti, které získal na svých cestách, se mu stanou bohatstvím na celý život. A právě o těchto pokladech vám budou vyprávět na festivalu Kolem světa 25. – 26.11.2017 v Clarion Congress Hotelu v Praze.
Text: Jana Wolfová
