Zpět

Richard Jaroněk

Kde pro mnohé hran­ice kon­taktu se zvířaty končí, tam Richard Jaroněk zapíná fotoaparát. V místě, kdy se začne opovrho­vaná hyena při­b­ližo­vat, on udělá krok vpřed. V momentě, kdy jsou žraloci zah­ní­va­jící náv­nadou na hlad­ině tak roz­di­vočení, nasazuje si výstroj a skáče do vody. Dívat se do očí písečné zmiji, když víte, že její jed lehce ukončí vaše sny či krmit z ruky sibiřského tygra.… To jsou momenty, které Richarda nepop­satelně nabíjejí energií. V těchto situ­acích necití žádný strach a věří, že exis­tuje něco ‘mezi nebem a zemí’, kdy může obyče­jný lid­ský suchoze­mec komu­niko­vat i s Velkým Bílým žralokem.