Richard Jaroněk
Kde pro mnohé hranice kontaktu se zvířaty končí, tam Richard Jaroněk zapíná fotoaparát. V místě, kdy se začne opovrhovaná hyena přibližovat, on udělá krok vpřed. V momentě, kdy jsou žraloci zahnívající návnadou na hladině tak rozdivočení, nasazuje si výstroj a skáče do vody. Dívat se do očí písečné zmiji, když víte, že její jed lehce ukončí vaše sny či krmit z ruky sibiřského tygra.… To jsou momenty, které Richarda nepopsatelně nabíjejí energií. V těchto situacích necití žádný strach a věří, že existuje něco ‘mezi nebem a zemí’, kdy může obyčejný lidský suchozemec komunikovat i s Velkým Bílým žralokem.