Bolívie – chudá a přesto velmi bohatá
Bolívie – chudá a přesto velmi bohatá, co se přírodních krás i kulturních tradic týče. Země se zasněženými andskými vrcholy, různobarevnými jezery, největší solnou pouští světa i stále ještě nekonečným panenským amazonským pralesem.
Domovina indiánů a koky, oslav i stávek. Bolívie je plná živých tradic, původních tanců a originální hudby. Pro rady se zde chodí za šamanem a při důležitých událostech se obětovávají lamy. To ovšem neznamená, že tu nemají supermarkety a multikina.
Jana Troupová navštívila Bolívii prvně při své cestě po Jižní Americe, kterou absolvovala s ekvádorským indiánem. Později zde nějaký čas žila a pracovala a dodnes se sem pravidelně vrací. Jak sama říká, Bolívii prostě milujete nebo nenávidíte. Nebo obojí!
Jana Troupová
Jana Troupová vystudovaná geografka, duší cestovatelka, fotografka a sportovkyně, prací průvodkyně šmrncnutá kartografií (mapy lesů Česka i autobusových linek Londýna) a neziskovým sektorem (stavění škol a záchodků v Indii, půlroční dobrovolničení v roce „kdysi“ v ekvádorském pralese i několikaměsíční stáž Bolívii, která se zase tak úplně nepovedla, zato se povedl syn Simon). Publicistka článků a knih, vypravěčka pro dospělé i děti/studenty na školách. Nejčastěji jezdí do Latinské Ameriky, ale ráda má i jihovýchodní Asii, severní Evropu a ostrovy Atlantiku. Mezi její nejoblíbenější "destinace" patří jakékoli zákoutí vysoko v horách, bezprostřední lidé a živé tradice, zejména pak v kombinaci s Bolívií, Ekvádorem, Peru, Patagonií, Nepálem, Madeirou, Rakouskem i jižními Čechami. Cestuje sama, s dětmi (12 a 6 let) i ve skupině jako průvodce. Jany motto: „Není důležité, aby zážitek byl pozitivní, hlavně, že je intenzivní.” Moto Jany dědy: „Kdo se bojí, sere v síni“
