Coca–colonizace: jak globální limonáda ovlivňuje cestování
Na svých cestách po Asii už asi deset let fotím Coca-colu v nejrůznějším etnickém a kulturním kontextu. Jak funguje v tradičních kulturách a co vše je za ní skryto? Tímhle tématem se zabývají význační filozofové a polilogové a existuje celá „coca-kolonizační“ teorie. Jedna skupina tvrdí, že globální limonáda je nástrojem, s jehož pomocí Západ agresivně proniká po celém svetě. Druhá říká, že je to to dobře, protože kde je Coca-cola, tam je i základ demokracie a lidských práv, zdravotní péče atd. Právě proto prý Coca-colu neseženete třeba v Severní Koreji nebo v Íranu atd. Muslimove si v reakci na Cocy-colu vytvořili vlastní tzv. „islam coly“. Na „obyčejnou“ limonádu se tak nabalují různé hodnoty a význam ve vztahu k cestování.
Ivan Brezina
Ivan Brezina začal kdysi s cestováním jako pravověrný tramp. Po důkladném prochození českých a slovenských pohoří v polovině 80. let poprvé navštívil rumunské hory, kde byl od té doby více než třicetkrát. Po listopadu 1989 se jako cestovatel zaměřuje hlavně na Asii, kde na řadě cest zatím prožil celkem asi tři roky života. V roce 1995 s manželkou Ivou napsal prvního českého průvodce pro pozemní cestu do Indie, knihu Cesta na Východ, která zanedlouho vyjde už potřetí. Ivan Brezina ja formálním vzděláním ekolog a živí se jako novinář. Pro pořad Objektiv České televize natáčí cestopisné reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno asi osmdesát.
