Do Indonésie na želvy!
Sbalit si ranec a vyrazit na neobydlené ostrovy ležící v Celebeském moři zní možná jako skvělý nápad, přestože to lecjaký smrtelník udělat nemůže, neboť jej do tohoto zapovězeného území nikdo nepustí. Já měl to veliké štěstí, že mezi mé kamarády mohu zahrnout Hanku Svobodovou, která na těch tropických ostrůvcích tráví mnoho času bojem proti pytlákům i lidské lhostejnosti, a mohl jsem tak tato přísně střežená místa na vlastní oči vidět. A fotit. A točit.
Cesta do Indonésie však byla úplně jiná, než všechny moje předešlé výpady mimo standardní pohodlí evropského kontinentu. Viděl jsem na vlastní oči rozsáhlé plantáže palmy olejné, stovky tun naplaveného plastového odpadu uprostřed panenské přírody, mořské cikány, ale taky vajíčka kladoucí dospělou karetu, stovky malých líhnoucích se želv, fenomenální medúzy a málem mě spolkl žralok velrybí. Tomu všemu mi byla svědkem nejen moje žena, ale také naše malé dcery, které odvážně čelily příkoří cest, rýže, štípanců od komárů a mrtvého vorvaně, který je několik dní děsil před naším příbytkem.
Petr Jan Juračka
Petr Jan Juračka je jeden ze současných předních fotografů přírody. Jeho oborem jsou fotografie přírody, které mnohdy ukazují nečekané příběhy fenomény, kterým se věnuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jako přírodovědec či prostě milovník dobrodružství a výzev procestoval s fotografickou a filmařskou technikou Afriku, Asii, Grónsko, střední Ameriku a nedávno krátce cestoval také do Jižní Ameriky, Austrálie či Japonska. Kromě toho pracoval na oskarovém filmu, má vlastní pořad Petrova divočina v rámci Víkendu na Nově a nedávno zbořil hithit se svojí knihou “Ze života fotografa”, která bude na fetsivalu také k mání.
