Dva roky v Japonsku

Ze Zlína do Prahy, z Prahy do Tokia, z Tokia do Fukuoky. A zpět. Tak by se stručně daly shrnout životní kroky Dalibora Skoupila. Po skončení doktorátu na pražské Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské jej cesty osudu zavedly na druhý konec světa, do Japonska, kde pracovně strávil dva roky. Japonsko je přitom jako země z jiného koutu vesmíru. Kombinace dlouhé izolace a geografické vzdálenosti od ostatních kultur z něj vytvořila svět, nad nímž zůstává rozum stát. Jaké je to vyrůst v srdci Evropy a poté strávit dva roky v zemi vycházejícího Slunce? České hlavní město vyměnit za to japonské, nekončící Tokio? Jak se žije na Kjúšú a proč je Okinawa ostrov mezi nebem a peklem?

Nejen těmito tématy se budeme zabývat a nejen o nich pojednává připravovaná kniha Japonský občasník. Během dvou let strávených na okraji Tokia a na předměstí Fukuoky začal Dalibor psát první díly Japonského občasníku, což původně byly dlouhé e-mailové pozdravy domů odkrývající taje pro nás mnohdy neproniknutelného světa japonské kultury. Narůstající komunita adresátů a mnohé příznivé ohlasy jej motivovaly tyto pozdravy posléze doplnit, upravit a dnes se je pokoušet vydat knižně.