Pásmo Gazy 2024
Farmaceut Stanislav Havlíček se právě vrátil ze své již sedmé mise Lékařů bez hranic, tentokrát z Pásma Gazy. Jak složité bylo se do Gazy dostat? Co místním lidem chybí nejvíce? Hrozí v zemi hladomor? A jak to aktuálně vypadá v Rafáhu?
Paní z banky, jejíž systém mi kvůli přihlášení z Pásma Gazy zablokoval přístup k účtu a elektronickým bankovním službám, se mi po návratu omluvila se slovy, že doufá, že jsem kvůli tomu neměl na dovolené v Gaze potíže.
To vypovídá o všeobecné informovanosti o lokalitě mnohé. Vlastní zkušenost ale hlasitě protestuje: že to žádná romantická dovolená to nebyla, ale v zájmu zachování objektivity zároveň doplňuje, že někdy to romantické bylo. Bez ohledu na probíhající válku totiž v Pásmu Gazy každý večer do moře naprosto přirozeně zapadá slunce. Byly chvíle a dny, kdy jsme nechtěli být nikde jinde na světě. Zároveň jsme ve stejném okamžiku cítili, že potřebujeme domů.
Stanislav Havlíček
Stanislav Havlíček (1973) je český farmaceut a účastník misí Lékařů bez hranic. V průběhu první půlroční mise v Jižním Súdánu vysloužil přezdívku Syn Buvola a napsal o tom stejnojmennou knihu. Druhá kniha Hlas větru reflektuje zážitky z mise v uprchlickém táboře Rohingů v Bangladéši a získala Cenu Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku 2021. Vyprávění ze dvou misí v Jemenu dostalo název Káva z Mocha. Aktuálně nejnovější knihou Nebe plné draků se vrací ke dvěma „válečným“ misím na Blízkém Východě; na Západní břeh Jordánu v roce 2021 a do Pásma Gazy v únoru a březnu 2024.
