Když na Pamir, tak na koloběžce
Horský Badachšán, aneb když na Pamir, tak na koloběžce
Horský Badachšán je autonomní oblast na východě Tádžikistánu. Je to oblast vysokých hor a ledovců, divokých řek a úzkých kaňonů s roztroušenými oázami malých vesniček, které jsou jako zelené korálky navlečené na stužkách řek uprostřed kamenité horské pustiny.
Jsou zde krásná jezera, některá dávají obživu, některá jen tu krásu, protože jsou slaná. Některá hrozí lidem záhubou. Je to také oblast hraničící s neklidným Afganistánem, ohrožená pašováním drog a islámským fundamentalismem. Je čas od času zmítaná většími čí menšími vnitřními spory mezi klany i spory se svými sousedy.
Žijí zde lidé, kteří o sobě říkají: „my nejsme Tádžici, my jsme Pamírci“ A skutečně, jsou to lidé s jiným jazykem, odlišným vyznáním a i ještě dnes s odlišnými zvyky a obřady. Mají velmi těžký život. Přesto jsou to lidé velmi pohostinní a milí. Člověk má dojem, že jsou spokojení a má chuť uvěřit tomu klišé, že ti lidé žijí sice velice skromně a prostě, ale zato na venkově v krásné a čisté přírodě a jsou proto šťastni. Není to docela pravda.
Je to i oblast, kde více než 50% území je ve výšce vyšší než 3.000 metrůnad mořem. A proto se jí říká: Pamir – Střecha světa. Postavil jsem si koloběžku a ten Pamir na ní přejel.
Dalibor Beneš
Stavební technik (*1954) a občasný cestovatel, nejlépe v zimě a co nejdál na sever a východ.
