Madeira a Azorské ostrovy
Na portugalském ostrově věčného jara, vůní, květin, vína (prostě na ostrově nejvíce přezdívek:-) strávila cestovatelka a publicistka Jana Troupová s celou rodinou covidové období. Hory, husté lesy, skryté vodopády, rokle a kaňony, lávové bazénky, výlety nad mraky i pod vodu. Ryby k večeři, exotické ovoce k snídani, mezitím poncha, míchaný nápoj z místního kvalitního rumu. I když má scestovalé „kde co“, Madeira jí doslova nadchla.
Azory tak na sebe nenechaly dlouho čekat – bublající sopky, smaragdová kráterová jezera, idylické vesnice, termální prameny, písečné pláže, náročné výstupy, lokální sýry, vína i sladkosti.
V čem vidí hlavní rozdíly? Co jí připadá společné? Nebo je to prostě JEDNO?
Jana Troupová
Jana Troupová vystudovaná geografka, duší cestovatelka, fotografka a sportovkyně, prací průvodkyně šmrncnutá kartografií (mapy lesů Česka i autobusových linek Londýna) a neziskovým sektorem (stavění škol a záchodků v Indii, půlroční dobrovolničení v roce „kdysi“ v ekvádorském pralese i několikaměsíční stáž Bolívii, která se zase tak úplně nepovedla, zato se povedl syn Simon). Publicistka článků a knih, vypravěčka pro dospělé i děti/studenty na školách. Nejčastěji jezdí do Latinské Ameriky, ale ráda má i jihovýchodní Asii, severní Evropu a ostrovy Atlantiku. Mezi její nejoblíbenější "destinace" patří jakékoli zákoutí vysoko v horách, bezprostřední lidé a živé tradice, zejména pak v kombinaci s Bolívií, Ekvádorem, Peru, Patagonií, Nepálem, Madeirou, Rakouskem i jižními Čechami. Cestuje sama, s dětmi (12 a 6 let) i ve skupině jako průvodce. Jany motto: „Není důležité, aby zážitek byl pozitivní, hlavně, že je intenzivní.” Moto Jany dědy: „Kdo se bojí, sere v síni“
