Treking na Islandu
Na rozdíl od většiny turistů, kteří přijedou na Island bez CK, jezdí svým nebo pronajatým autem a chodí jen na krátké výlety od parkovišť, jsme díky velice dobře fungující hromadné dopravě mohli absolvovat i několik vícedenních treků, viděli jsme zákoutí, která „autoturistům“ většinou zůstávají skryta. Tři dny jsme strávili v nádherném kaňonu řeky Jokulsá á Fjollum, který jsme prošli celý od severu k jihu. V oblasti jezera Mývatn jsme chodili po lávových proudech mezi sirnými prameny a bublajícími bahenními jezírky. Na východě Islandu jsme si půjčili jízdní kola a objeli je zero Lagarfljót k třetímu nejvyššímu vodopádu Islandu Hengifoss, ale také k vodopádům Litlanesfoss, kde voda padá přes úžasné čedičové sloupy a Fardagafoss, kde můžete vlézt do jeskyňky schované přímo za mohutným proudem vody a prožít si ohromující hukot a dunění padajících vod. Typickou islandskou proměnu počasí jsme zažili u nejkrásnějšího ledovcového jezera Jokulsarlón. Impozantní ledové věže se tu začaly vynořovat jako přeludy z nízké mlhy, zářily nejdříve v duze a po chvíli už v plném oslnivém slunci. Zlatým hřebem naší cesty byl asi nejkrásnější islandský trek v duhových horách Landmannalaugar přes Thorsmork a sedlo hory Eyjafjallajokull k vodopádu Skagafoss. Kvůli erupcím „Eyjafjalla“ v roce 2010 několik dní nelétala v Evropě letadla. Dnes si můžete přímo na kráter viníka vylézt. Na treku jsme měli doslova aprílové počasí. Ostré slunce střídaly temné mraky divokých dešťových přeháněk. Chvílemi jsme na svatého Petra nadávali, abychom o několik minut později žhavili naše foťáky nad divokou islandskou přírodou…
Libor a Kamila Hnykovi
KAMILA HNYKOVÁ se věnuje informatice, poznávání a fotodokumentaci přírodně, etnograficky a historicky zajímavých oblastí. Na svých cestách do málo civilizovaných částí světa navštívila vedle evropských států Rusko, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Nepál, Turecko, Peru, Indonésii, Bolívii, Chile, Nový Zéland. Putuje v pohorkách, na kole, na bruslích nebo s pádlem, s kamarády, s dětmi nebo s manželem Liborem Hnykem. Pokud ji mimořádně tolerantní rodinka může postrádat, šplhá po sopkách a po ledovcích, vystoupila na vrcholy Mont Blancu, Elbrusu, Pisca, Licancaburu. O svých zážitcích vypráví na besedách dětem i studentům, přednáší na setkáních cestovatelů. Pomáhá občanskému sdružení Surya s provozem Sluneční školy v Himálaji (www.surya.cz).
