ZÁPADNÍ PAPUA – vnitřní svět

slapetova_natural-born_astronauts_2012

Multimediální projekt s názvem ULTRA-SUPER-NATURAL je jako organismus, složen z filmů, animací, fotografií, kreseb BARBORY ŠLAPETOVÉ a ze soch LUKÁŠE RITTSTEINA. V současné době se vystavuje v Centru současného umění DOX v Praze.

Nejvýznamnější Papuánští náčelníci věří, že když každá živá bytost v noci spí, tak její oči cestují na Nebe a pozorují zpět svá spící těla. Tím hvězdy svítí. Další schopnost vybraných osob je cestovat dýmem do vrchního patra světa, tedy do Nebe. Všechny jejich příběhy jsou reálné a tudíž pravdivé, protože přirozené se neodděluje od nadpřirozeného – natural je supernatural…

Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein se v opakovaných expedicích (1997, 1998, 1999, 2001, 2002, 2006, 2008, 2011, 2012, 2013, 2017, 2021, 2022) soustavně vracejí do stejné oblasti Papuy zkoumat uměleckými prostředky skok v čase pravěkých lidí do 21. století. Během jejich návratů vznikl obsáhlý umělecký materiál v podobě Barbořiných fotografií, experimentálních filmů, kreseb a Lukášových soch, které se rodily postupně jako jednotlivé kapitoly více než dvacet let trvajícího dialogu. Cílem těchto expedic nebyl etnologický výzkum, ale umělecká perspektiva vyjadřující zázrak setkání dvou světů oddělených od sebe příkopem času. Vrstevnatou výpověď obou umělců lze symbolicky považovat za vizuální sondu do duší posledních přírodních lidí na této planetě předtím, než je ovlivní vrcholná globalizace.

V průběhu času Papuánští náčelníci vyjádřili přání setkat se s největším českým náčelníkem, pochopit, kdo je a co dělá umělec, nebo poznat toho, kdo stejně jako místní kmenoví kouzelníci dokáže létat do vrchního patra světa – tedy vesmíru. Došlo tak ke spolupráci náčelníků z doby kamenné s prezidentem České republiky Václavem Havlem nebo převedení jejich skutečných těl do podoby uměleckých děl. Papuánské pozvání přijal roku 2012 NASA Astronaut Leroy Chiao. A přání potvrdit si existenci vrchního patra světa zase splnil JAXA Astronaut Koichi Wakata, když posledním náčelníkům z mezinárodní vesmírné stanice ISS 24. listopadu 2013 a 22. prosince 2022 zavolat. Elita kmene Yali Mek splnila zase Koichiho astronautské přání naučit se jejich techniku létání dýmem. Stalo se tak 24. listopadu 2017…

Co nešlo vyfotografovat a nafilmovat, je nakresleno a zanimováno. Animovaná kresba zobrazuje vnitřní svět Papuánců, o kterém vyprávěli a filmové záběry jsou záznamy událostí z džungle a vesmíru, které se skutečně staly. Na happeningový filmový, animovaný a fotografický materiál o plnění Papuánských přání navazují sochařské cykly Les Strom duchů, vyjadřující hmotně a viditelně to neviditelné, co zásadně formuje společenství – to archetypální absolutno, které zprostředkovává komplexní smysl života a garantuje nejvyšší hodnoty. Sochy o spojení tělesného a duševního, jsou figuralizovány a díky skutečným odlitkům částí těl náčelníků a 3D tiskům lidí kmene Yali Mek a astronauta, převedených z jejich autentických těl do symbolických křídel, tak intuitivně odpovídají na zásadní moment původního Papuánského světonázoru, spočívajícího v symbióze živých a mrtvých, lidí a duchů.

Základem všeho je intenzivní prožitek života, který je uměleckým dílem. Během těchto opakovaných setkávání se Bára s Lukášem chovali jako umělci, nikoliv jako antropologové, a rozhovory, které nahrávali, nevedly k vypracování vědeckých závěrů, ale k další úrovni interpretace formou uměleckého sdělení ve formě multimediálního organismu, složeného z filmů, fotografií, animací, kreseb, obrazů a soch.Toto umění není fiktivní a vymyšlené, ale naopak se zakládá na skutečných setkáních a pozorováních a …může se stát, že po setkání s tímto putovním uměleckým multimediálním organismem někteří diváci nezůstanou úplně stejnými, jako byli před tím…


Barbora Šlapetová i Lukáš Rittstein - oba vystudovali Akademii výtvarných umění v Praze – ona malbu, on sochařství. Barbora je malířka, fotografka a experimentální filmařka a ve svých uměleckých projektech od roku 2009 spolupracuje s NASA. Lukáš deset let vedl sochařský ateliér na Pražské AVU (2013-2023). Oba jsou nositelé ceny Magnesia Litera za knihu Proč je noc černá (Kant 2005). Lukáš dostal cenu Jindřicha Chalupeckého 1999, Barbora stipendium DAAD v Berlíně 2000 a cenu za nejlepší film na bienále v Kjoto 2019. Oba reprezentují Českou republiku – mimo jiné na EXPO Shanghai a EXPO Milano. Jsou kmenoví autoři Centra současného umění DOX, kde monumentálně představují své projekty – 2009 Manop, Poslední První, 2015 Všechno je jinak a 2020 UltraSuperNatural.