Překvapivá zákoutí Hanoje
Publikováno: 3. 10. 2019
Je březnový podvečer a s batůžky na zádech vyskakujeme z autobusu v centru Hanoje, kam vedou naše první kroky na cestě po Vietnamu. Hned za prvním rohem užasle stojíme před novogotickou katedrálou a za druhým rohem omámeni neodolatelnou vůní usedáme k misce s nejlepším bun cha, které jsme kdy ochutnali. A ani nadále nás severovietnamská metropole nepřestává překvapovat.
Noční život v Hanoji
Ať už vyhledáváte bujarý noční život či nikoli, ten v Hanoji musíte během vaší dovolené ve Vietnamu zažít. Dá se říct, že změť uliček starého města je jedním velkým barem pod širým nebem. Podniky nalepené jeden vedle druhého se neomezují na prostor uvnitř, ale přelévají se se svými malými stolečky ven na ulici. Všude se popíjí a živě konverzuje. Tu se ozývá bouřlivý potlesk pro další hvězdu karaoke baru, tu zase romantická klavírní hudba. A co je tady hlavním hitem? Kromě točeného piva, kteří Vietnamci rádi pijí s ledem, slouží k rozproudění zábavy „chechtací balónky“. Stačí vdechnout jejich obsah s oxidem dusičitým, zadržet dech a po tváři se rozlévá překvapený úsměv, který zakrátko přechází v hurónský smích. Bizarní, ale zcela legální.
Obchod s úsměvem
Po ránu byste tytéž uličky téměř nepoznali. Všude jsou zatažené žaluzie a jen pár postaviček zametá na chodníku stopy po nočním reji. Městský ruch se přesunul o kousek dál, do ulic poblíž jezera Hoan Kiem. Tady se jen utvrdíte v tom, co už jste předtím věděli: Vietnamci jsou rození obchodníci. Ve čtvrti Buo Sau Pho Phuong navíc tato vlastnost nabývá nového významu, neboť v každé ulici se prodává jen jeden druh produktů. Nejen, že zde zůstaly zachovány názvy ulic podle původních řemeslných cechů, ale i dnes jsou v nich obchody poskládány tematicky. V jedné ulici tak třeba najdete jen obchody s obuví, v další s elektronikou, v jiné s hračkami nebo slunečními brýlemi.
Ti, kteří neměli štěstí na vlastní obchod, korzují po městě a prodávají své zboží na pojízdných stáncích nebo dvou koších zavěšených na tyči položené na rameni. Příjemné je to, že se po cizincích nevrhají žádní ziskuchtiví prodejci, jak tomu často je v jiných asijských zemích. Úsměvy tu ale nešetří, takže je s velkou pravděpodobností o exotické ovoce nebo smaženou svačinku rádi požádáte sami.
Pozůstatky vietnamské historie
To už se ale dostáváme do historického centra Hanoje. Typickou zástavbou jsou úzké domy, které zdobí balkónky s květináči stejně jako černé liány v podobě elektrických kabelů. V přízemí často mají rozkošné designové kavárny s malými židličkami a obrovskými vitrínami, ze kterých můžete pozorovat ruch ulice. Samozřejmě také nechybí několik monumentálních staveb spjatých s bohatými vietnamskými dějinami. Město bylo založeno už ve 3. století a jeho jádro rozkvetlo zejména za francouzské koloniální vlády. I když velmi neblaze odneslo bombardování během války v Indočíně, zůstaly tu zachovalé krásné pagody, konfuciánské chrámy i elegantní úřední budovy.
Nás okouzlil Ngoc Son, tedy Chrám nefritové hory na jednom ze dvou malých ostrůvků na jezeře Hoan Kiem. Vede k němu červeně natřený mostek, který je večer krásně nasvícený. Místo působí harmonicky i přes přítomnost dalších návštěvníků. Mnozí z nich se přicházejí pomodlit k překrásně zdobenému oltáři nebo obdivovat obrovskou nabalzamovanou želvu, která jezero obývala. Její předchůdkyně z legendy se prý kdysi vynořila z jezera s kouzelným mečem, který pomohl vyhnat okupanty ze země.
Moto džungle a přecházení silnice
Celé jezero a zeleň na jeho březích je příjemnou oázou klidu uprostřed městské džungle. Abyste se však k němu dostali, musíte přejít silnici, po které se nepřetržitě valí změť motorek, aut, motorek, bicyklů a dalších motorek. Zdá se, že se předhánějí, komu to troubí víc. Ač se to ani při nejmenším nezdá, tento chaos je ve skutečnosti velmi organizovaný. Pokud uprostřed té vřavy stojíte na přechodu a nevíte, jak jej překonat bez újmy, zkuste to okoukat od místních: vydají se do té vřavy pomalým tempem, nezastavují a stále udržují oční kontakt s řidiči. Opravdu to funguje.
Nabalzamovaný Ho Či Min, vodní draci a další lákadla
Není pochyb o tom, že v Hanoji by se dal strávit minimálně týden. Co si rozhodně nenechat ujít, je strohý komplex Ho Či Minova muzea a mauzolea. Nabalzamovaný vůdce a bojovník za národní osvobození Vietnamu se těší stále nesmírné úctě. Když procházíte kolem jeho těla, je třeba se držet v plynulém dvojstupu, vyndat ruce z kapes a nasadit dostatečně vážný výraz. Na vše dohlíží stráž, která budí náležitý respekt. Nedaleko odtud stojí také Prezidentský palác a slavná jednopilířová pagoda, jeden ze symbolů Vietnamu.
A potom je tu divadlo vodních loutek. Sice trochu zavání turistickou pastí, ale vstupné není vysoké a podívaná je to celkem nevšední. Hladinu na jevišti rozvíří dřevěné postavičky v barevných kostýmech a draci chrlící vodu. Za doprovodu rytmické hudby a barevných reflektorů vyprávějí příběh, který nepotřebuje slova. V neposlední řadě se poznávání Hanoje také neobejde bez ochutnávání všemožných dobrot pouliční kuchyně – co takhle zkusit závitky v banánovém listu, maso na špízu či bagetky bahn mi ba?
Autor: Karolína Chmelařová – CK Mundo, poznávací zájezdy nejen do Vietnamu
