Pohádkový i nehostinný Rádžasthán

Publikováno: 9. 7. 2016


Cervenkova CK Mundo - Hawa Mahal

Pohádkové paláce i pohádkové názvy měst s jejich symbolikou. Největší indický stát Rádžasthán, který se rozkládá na severozápadě země, stále pamatuje na svoji minulost pod nadvládou bohatých maharádžů. Ostatně velkou část zdejšího obyvatelstva dodnes tvoří tzv. rádžpútí, což jsou doslova „potomci králů“. Vedle nich tu ale žijí také další kmeny, nejdivočejší z nich pak obývají nehostinnou poušť a spoléhají na nomádský způsob života. Čím chudší je kmen, tím zdobenější nosí kroje. To vše přispívá k oné pohádkovosti „z tisíce a jedné noci“ tohoto jinak velmi drsného kraje.

Růžové město

Hlavním městem Rádžasthánu je Džajpur se svými charakteristickými, do růžova zbarvenými budovami v historickém centru, odkud ostatně pramení ono pojmenování „růžové město“. Symbolem Džajpuru je kůň, který má připomínat sílu tohoto města. Největší pozornost rozhodně přitahuje větrný palác Hawa Mahal, ve kterém maharádžové schovávali své ženy před okolním světem. Není tedy náhodou, že větrný palác připomíná pohádku o princezně zavřené ve věži. Stěny paláce jsou důmyslně postavené tak, aby ženám poskytovaly dostatek výhledu do okolí, ale zároveň je chránily před pohledy zvenčí. Systém zakřivených stěn a různě vykrajovaných okýnek pak budí dojem, že se palác doslova vznáší.

Modré město

Označení „modré město“ rovněž označuje barvu většiny budov ve městě Džódhpur. Na skalnatém vrchu nad městem se tyčí nádherná a skutečně impozantní pevnost Mehrangarh, která díky detailnímu zdobení vypadá jako z krajky. Z pevnosti je pak krásný výhled rovněž na další džódhpurský palác Umaid Bhawan, kde dodnes sídlí dědicové někdejších vládců, a je považován za největší soukromou rezidenci na světě. V tomto paláci se rovněž odehrávala pohádková svatba hollywoodské herečky Liz Hurley s indickým textilním a počítačovým magnátem Arunem Nayarem.

V samotném městečku jsou hned dvě velká turistická lákadla: šafránové lassí a král omelet. Obojí najdete na náměstíčku u hodinové věže v centru. Lassí je tradiční indický kefírový nápoj, který se většinou pije sladký či dokonce ochucený čerstvým ovocem. Jedině v Džódhpuru jej však dostanete se šafránem a musím říct, že tohle lassí je skutečně návykové. Omeletový král již desítky let, den co den, postává se svým skromným stánkem u brány na náměstíčko. A připravuje ty nejlepší omelety na celém světě! Jsou měkké, nadýchané a skvěle okořeněné. Jejich kouzlo objevili již před lety autoři průvodců Lonely Planet, od té doby je omeletový král nejvyhledávanější osobou v Džódhpuru a denně prý spotřebuje až deset tisíc vajec!

Zlaté město

Džaisalmér vděčí za honosné pojmenování „zlaté město“ své pozici uprostřed vyprahlé pouště, ostrému slunci i domům postaveným ze zlatavého pískovce, zdejší pevnost ostatně vypadá jak postavená z báboviček na pískovišti. Skutečného zlata tu tedy moc nenajdete.

Džaisalmér je nejlépe dostupný vlakem. Většinu cesty vás obklopuje jen poušť a do vagonů vám po celou dobu nemilosrdně prýští písek i tím nejdrobnějším otvorem. Po chvilce tak všichni cestující vypadají jako Sandokan zahalený ve svém turbanu. Odměnou za náročnou cestu je ale zcela autentický pobyt v této oáze, která je zcela odříznutá od okolního světa vyprahlou pouští.

Symbolem Džaisalméru je velbloud symbolizující lásku. Pro turisty je však především symbolem dobrodružných výprav do pouště, kde mohou strávit i několik dnů. Během výpravy přespávají na provizorních lůžkách přímo pod širým nebem uprostřed dun a po celou dobu turistické karavany doprovází pouze průvodce a kuchař v jedné osobě. Karavany samozřejmě vyhledávají dočasné tábory zdejších divokých kmenů. Otrhané a ušmudlané pouštní děti pak  radostně pózují „zápaďákům“ výměnou za něco sladkého na zub.

Hippies, velbloudáři a svatí muži

Malebné městečko Puškar leží okolo posvátného jezera ukrytého v údolí hor. Většinu roku je Puškar zcela v zajetí turistů, uličky lemují kavárničky a obchůdky přeplněné kýčovitými suvenýry pro novodobé hippies. Vždy na podzim se sem však sjedou velbloudáři a obchodníci s koňmi z celého širého okolí na velkolepý „camel fair“. Společně s nimi pak Puškar láká také zástupy svatých mužů, tzv. sádhu, poutníků, kteří svůj život zasvětili své hinduistické víře. Putují Indií s vlasy zcuchanými do dlouhých umaštěných dredů, které mají připomínat vlasy boha Šivy a také proudy posvátné řeky Ganga, v šarlatovém rouchu a ověšeni korálky. Živí se žebráním a předvádí nejrůznější jógové pozice. Skutečnou „fajnšmekrovinou“ pak je, když sádhu zvědavým turistům předvádí namotávání svého údu na klacek nebo jim zacinkají obří rolničkou navlečenou na svém přirození.

V Indii zkrátka není nic nemožné…

Autor: Kateřina Červenková, průvodkyně CK Mundo, která pořádá poznávací zájezd Indie a Nepál